Ahoj Kiaro, děkuji za setkání a chtěla jsem se zeptat, jak ses k práci s rituály dostala?

Ahoj Moniko, také děkuji. 

Před pěti lety jsem se odstěhovala na venkov a tam jsem stále více pociťovala energii země, energii živlů, propojovala jsem se s lesem i se vzduchem. Vnímala jsem, jak prší. A začalo to všechno pro mě být důležité.

Začala jsem daleko více vnímat i přírodu, jak se mění. Jak ubývá světla na podzim a na jaře naopak přibývá. Viděla jsem, jak se příroda proměňovala před mýma očima, což jsem si v Praze, v práci a v domě vůbec neuvědomovala. Vnímala jsem cykly.

A pak jsem ty cykly začala vnímat i v souvislosti s přechodovými obdobími, se slunovraty a rovnodennostmi. Začala jsem cítit jejich význam, aniž bych si o tom něco přečetla. Jednou jsem si říkala na letní slunovrat, že by bylo hezké jít na nějaké energeticky silné místo v oblasti, kde bydlím, a otevřela jsem si knížku Posvátná místa přírody a četla o místě, kam jsem se chystala. A tam shodou okolností ten den probíhal živlový rituál. A tak to vlastně začalo.

Rituál se popisuje jako koncentrace energií v určitém čase, místě, určitým způsobem a k podpoře určitého záměru. Jak vnímáš rituál ty?

U mě to byly různé etapy vývoje. Různě silně v různých obdobích. Nejdříve jsem vnímala živly a přírodu, ale byly trochu ode mě oddělené. Až později jsem začala vnímat, jak mě prostupují, jak prostupují mým tělem, jak jsem s nimi spojená. Začaly mi chodit určité informace, jak s nimi pracovat, jak potom tuto energii předávat dál ostatním srozumitelnou formou a v jejich napojení. 

Všechny živly i příroda jsou nesmírně tvořivé a k našemu životu patří. Rituál je pro mě i zvědomění si skutečnosti, že tu živly máme, že jsou tu pro nás, abychom s nimi spolupracovali. Procítili je ve svém těle. Zároveň je to forma poděkování živlům.

Kdybych si chtěla udělat rituál a něco s jeho pomocí ve svém životě podpořit. Co mohu čekat, jaké jsou reakce, jaké jsou tvoje zkušenosti? Jako účastnice rituálů nebo jako průvodkyně rituály?

Domnívám se, že si k tomu člověk potřebuje sám přijít. Někteří lidé se přijdou na rituály v přírodě jen podívat. Pro ně to úplně není. Rituál není divadlo. Takhle to nefunguje.

Je třeba se propojit, dělat vše vědomě a někteří lidé, kteří vidí lidi s bubny kolem ohně, tak se třeba i bojí. Mají pocit, že je to nějaké čarodějnictví. Možná utíkají před svými strachy.

Tady je třeba říct, že k jakémukoliv rituálu je třeba přistupovat pozitivně, s bílou energií, s čistým otevřeným srdcem, s čistou myslí a realizovat rituál v rámci nejvyššího dobra pro sebe i pro ostatní. 

Pro mě je rituál pozvednutí Ducha, propojení Ducha a hmoty v tom nejčistším slova smyslu.

Zmínila jsi naladění se a přípravu. Co ty sama před rituálem děláš?

To se také různě vyvíjelo. Ze začátku jsem se připravovala, abych věděla, co mám říkat, co mám dělat. Ale postupně, zhruba za pět let, co rituály realizuji, jsem si našla svoji cestu.

Když dělám rituály pro více lidí, potřebuji ten den být sama, být napojená sama na sebe. Rituálem se člověk hodně otevře a já potřebuji být ve svém středu, vědomá sebe sama. Napojená na živly, aby mě nerozhodily energie přítomných lidí. 

Protože když přijde skupina 30 lidí s různými energiemi, tak udržet rituál v pozitivní rovině může být těžké. Proto jsem v den rituálu od rána sama, nemám televizi, neposlouchám rádio, ale ani nezapnu počítač a nehovořím s lidmi, kteří nejsou pozitivně naladěni. 

Připravuji si byliny, připravuji si věci na rituál. Závěr rituálu je i s hostinou, přinášíme i obětiny ohni. Peču proto koláče, nebo slané pochutiny. Vždy do toho dávám energii lásky, radosti a snažím se, aby celý den byl v harmonii a napojení a projevilo se to potom odpoledne nebo večer v rituálu.

DOMÁCÍ RITUÁLY

Jak si může člověk sám doma udělat rituál?

Určitě může a já to velmi doporučuji, zejména v této době. Mnoha lidem utíkají myšlenky a vědomí do okolí. Pozorujeme, co říkají sousedi, média, vláda, naši partneři.

Rituál nás vede k sobě, do středu, trochu jako meditace. S pomocí rituálu se ztišíme, zklidníme, zastavíme a koncentrujeme naše myšlenky. Koncentrujeme je na živly, na to, jak se propojují s naším tělem. Můžeme mít různé artefakty, které mohou být spojeny s jednotlivými světovými stranami. Mohou to být byliny, kameny, voda, peří. 

Je to velmi přirozené a nenásilné. Myslím, že to byla přirozená součást života lidí, kteří žili v přírodě, že si takový malý rituál mohli dělat třeba každý den jako poděkování za úrodu, za život, za hojnost, za předky, za vodu. 

A myslím, že kdyby si každý z nás udělal třeba každý týden malý rituál poděkování vodě, že se ta voda opět do naší krajiny vrátí.

Ještě jsme hovořily o tom, jak často dělat rituály a jestli se dá energií rituálů nebo rituály jako takovými plýtvat?

Záleží na souvislostech. Když člověk pracuje s pozitivní energií a otevřeným srdcem a přitáhne ho určité místo, kde cítí, že by bylo dobré zapálit svíčku, poděkovat, tak je dobré to udělat.

Rituál by neměl mít jen osobní prospěch. Měl by mít přesah, mělo by tam být poděkování, vděčnost, mělo by to být pro všeobecné blaho. Také je důležité, abychom byli ve světlé straně. 

Nedávno jsem psala článek o černé magii a o tom, jak ji nepoužívat. A mnoho lidí mi volalo, jestli jsem se nespletla. Tvrdila jsem totiž, že ji používáme všichni každý den. Je to i v tom, že používáme slova jako „hrozně, strašně“ ve spojení s mnoha událostmi. Síla slova je veliká.

Je důležité si hlídat slova, která volíme, abychom pole obřadu udržovali v pozitivní a světlé lince.

Je důležité vyvarovat se slovních spojení jako „hrozně krásný rituál pro strašně moc lidí“. 😊

SLUNOVRAT A ROVNODENNOST JAKO BRÁNY ZMĚN

Ano, krásné děkuji. Jaké jsou pro tebe nejdůležitější okamžiky v roce, jež je vhodné spojit s rituálem?

Čím více žiji zakořeněná uvnitř přírody, tím víc těch okamžiků vnímám. Pro mě je třeba úžasný okamžik, když vylezou kopřivy. To bych tančila tance kolem nich a už děkuji přírodě a živlu a sluníčku, že je vytáhly a vodě, že je podpořila a zemi, že z ní rostou. 

Jinak když se podíváme k předkům a na tradice, které se udržují na celé planetě, tak jsou to přechodová období mezi jarem a létem, podzimem a zimou. Takže rovnodennosti a slunovraty. Jsou to velmi silná energetická období, kdy se otevírají brány změn. Jako je přechod ročního období, tak i v energetickém poli Země dochází ke změně.

Říká se, že zimní a letní Slunovrat jsou velký nádech kosmický a velký výdech kosmický. 21.12. se Země nadechuje, obnovuje, omlazuje, aby 20.6. vydechla a vydala plody a úrodu. 

Rovnodennosti představují stejně dlouhý den i noc, proto můžeme i v sobě cítit rovnováhu, harmonii, procítit jednotu hmoty a ducha, dne a noci, světla a tmy, dobra a zla. Vyrovnávat se s těmito energiemi, prociťovat, jak s námi pracují. Nejde jen o tu úroveň v přírodě, ale jde mi i o to během rituálu vnímat, co to dělá s mým tělem, potažmo s mým myšlením. Propojení Ducha, hmoty a země.

Ty jsi tu pojmenovala důležitost živlů a spojení s nimi a také propojení Ducha a země, naše tělo s naší spirituální stránkou. Návrat k rovnováze.

Když vnímáme své tělo, tak to nám dává neustále zpětnou vazbu, že jsme vykročili jinudy, než je cesta naší duše. A propojením získáváme možnost udělat něco okamžitě jinak. 

PŘECHODOVÁ OBDOBÍ V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA

Ještě jsme se bavily o tom, že tyto čtyři významné okamžiky jsou přechody. I v lidském životě dochází k různým přechodovým událostem, například když žena čeká miminko, když se člověk vdává či žení. Jak pracovat s rituály v těchto významných obdobích?

To je výborná otázka a já ti za ni moc děkuji. To je to, co v naší společnosti velmi chybí – přechodové rituály. Ještě jsme schopni oslavit narození miminka, i když křty byly spojeny zejména s křesťanstvím. A u ateistických rodin už často takové přivítání není.

Potom jsou to velmi důležité přechodové rituály. Například pro chlapce přechodový rituál, kdy opouštějí jinošství a jdou do dospělosti a odpovědnosti. Bývá to nejčastěji s ostatními muži přes noc v přírodě.

Pro ženy jsou zase vhodné rituály spojené s první menstruací, kdy se z dívky stává žena… Historie předchozích generací, kdy byla menstruace vnímána spíše negativně, bohužel způsobila, že jsme nebyly vychovávány k tomu, že menstruace je posvátný dar, že to je možnost mít děti, že menstruační krev je léčivá. Přijetí dívky mezi ženy, laskavost, plodnost, hojnost, to dívkám často velmi chybí.

Pak tu jsou ještě rituály svatební.

Ale co v dnešní době velmi chybí je rituál pohřbu, rituál smrti. Lidé už velmi málo umírají doma. Dříve umírali doma a lidé věděli, jak smrt probíhá. Ona má totiž také několik fází, kdy tělo opouštějí živly.

U umírajícího je důležité sledovat, jak živly opouštějí tělo, jak tělo na to reaguje a rituálem smrti ho zdárně provést. Poslední opouští tělo živel vzduchu, kdy člověk naposledy vydechne. Naši předkové přesně věděli, že když člověka opouští živel země, tak člověk se propadne do bezvládna, je to jako ve snu, kdy se člověk někam propadá. Někdy lidé před smrtí spadnou z postele, nebo se obrovsky leknou, a to je opouští živel Země. 

A když je opustí živel Ohně, tak chladnou, a chladnou od nohou směrem k srdci. To znamená, že nejstudenější jsou ruce a nohy. Srdce utichne v okamžiku, kdy člověka opustí i dech. 

A tyto fáze ve smrti jsou velmi důležité, my je neznáme a neumíme umírající provést pokojným způsobem, aby opustili Zemi tak, jak potřebují. 

Dnes chybí i pohřby, nedělají se. Tady na venkově přišel za mnou starý pán, kterému zemřel kamarád. Prý – „rodina mu nechce udělat pohřeb a já se s ním nemám jak rozloučit, moc mě to mrzí“. Skutečně pohřby se dělají méně a méně. Často dojde jen ke zpopelnění. Ale rozloučení se se zemřelým je velmi důležitý akt přechodu z hmoty do duše, do Vesmíru, z těla do další etapy života. Smrt nevnímám jako konec, ale jako další etapu života, stejně důležitou jako zrození. Ale my jí věnujeme opravdu velmi malou pozornost.

Děkuji, že jsi to zmínila, nedávno jsem dočetla Žítkovské bohyně, kde je krásně popsaný rituál smrti, který je zde nejen rozloučením, ale také vyrovnáním účtů či dluhů mezi zemřelým a pozůstalými a naopak. Přišlo mi toto vyrovnání a smíření důležité i proto, že díky němu může duše snadněji a jemněji odejít.

Ano, také to tak vnímám. I v historických knihách se často píše o smíření až na smrtelné posteli a duše již potom není zatížená karmicky nebo jinak energeticky. Lpěním na hmotě, například. Protože ví, že pozůstalí mu odpustili. Věřím, že potom duše odchází lehčeji.

Před chvilkou jsme si tu spolu udělaly takový malý rituál u tebe na zahradě k uctění Matky Země i k podpoře současného stavu (období koronavirové karantény), abychom ho my všichni zde na planetě zvládli co nejlépe. Chtěla jsem tě poprosit ještě o nějaký příběh nebo zkušenost s netradičním rituálem, kterým jsi provázela.

Velmi ráda. Dělám například i rituály otevírání se hojnosti Matky Země na vinici v Kutné Hoře, kde je vinařství, v němž pracují biodynamických způsobem s velkou úctou k Zemi. Sem již přicházejí lidé, kteří jsou vyladěni, v lásce a radosti. S révou i se zemí jednají jako s bytostí a tady je radost pracovat.

Ale dělám i rituály s lidmi, kteří o rituálech moc nevědí. Například, když se křtí kniha, tak aby se jí popřála hojnost živlů, trochu jako dříve byly sudičky. A zde jsou lidé, kteří třeba nic podobného nezažili a jsou překvapeni, jak to jde do hloubky, jak to jde do těla.

Měla jsem zážitek, kdy po takovém rituálu za mnou přišla jedna žena, lékařka, která má praxi v Německu a řekla, že si poprvé uvědomila, jak jí proudí vzduch plícemi a jak je ten vzduch důležitý. 

Takže někdy je ten rituál třeba jen o propojení se s vlastním tělem.

Skrze rituály se uvede něco nového do života, podpoří se nová myšlenka, záměr. I tak to lze využít.

Ano, tak to lze velmi dobře využít. Protože jsou zde přítomné živly a živly jsou velmi tvořivé. To znamená, že všechny tvoří něco ve hmotě propojené s Duchem. A to, co mi dáváme do hmoty, tak také chceme, aby to bylo životaschopné a vyvážené.

Kdybych tě chtěla požádat o rituál a přišla za tebou jako člověk rituály nepolíbený. Jak by to vypadalo, co bys mi doporučila?

Určitě bych se potřebovala napojit na bytost, která o rituál žádá a vědět, za jakým účelem se rituál dělá. Nejsem zvyklá žádosti o rituál odmítat, ale nejsou projekty, pro které by se hodil rituál v jeho plném rozsahu. Někdy je třeba dobré provést pouze část rituálu s využitím určitého živlu. Ne vždy doporučuji dělat komplexní rituál. 

Ale i projekty, které nejsou duchovní, je dobré zduchovnit. Nicméně, hloubka rituálu je individuální. Vždy zjišťuji, jak člověk pracuje s živly, jak pracuje spirituálně. Jak pracuje s přírodou, s pomáhajícími bytostmi. A podle toho připravit odpovídající stupeň požehnání pro jeho konání. Protože jinak to může být pro někoho příliš silný zážitek a lidé se potom odpojují.

Potřebuješ znát i místo, kde by se měl rituál konat?

Když je v přírodě, tak ne. Protože příroda je úžasná všude. A i místo, kde jsou například geopatogenní zóny, rituál pozvedne, prosvětlí. 

Ale když je to ve městě, v domě, tak je to potom náročnější, udržet a připravit daný prostor.

Máš nějaký minimální nebo maximální počet lidí, kteří by se měli rituálu účastnit nebo pro které rituály děláš?

Minimum určitě není. Rituál si může člověk udělat i sám pro sebe. Maximum asi také ne. Protože v dnešní rychlé době, kdy všichni kvantujeme, se dá rituál dělat i přes nějakou videokonferenci.

Je potřeba ošetřit, aby lidé, kteří se rituálu účastní, byli harmonizovaní. Proto při větším počtu lidí používám vykuřovadla jako pelyněk nebo bílou šalvěj, abych lidi očistila kouřem, odejdou tak momentální negativní energie, lidé se uzemní. Lidi tak energeticky sjednotím a vytvořím jednotné energetické pole, stojíme v kruhu a každý, kdo přijde pozdě, by měl být také očištěn. Protože jinak by tam vnesl jinou energii.

To je úkol toho, kdo rituál provádí, aby udržel jednotnou energii v celku, aby to lidem něco dalo, přineslo. Aby jim to přineslo potěšení a osvěžení.

Ano, osvěžení je to, co jsem po našem rituálu cítila. Rozloučím se poslední otázkou. Přijde mi, že rituál je něco, co spojuje všechny lidi na planetě. Všechny národy mají svoje osobité rituály. Jaké rituály máme my Češi? Jaké české rituály máš ráda ty?

Ačkoliv nejsem sportovní typ, tak já mám například ráda fandění sportu, kdy se lidé semknou. Nebo jak se v současné době semkli při šití roušek. Mám ráda zapálení pro věc, spojení národa. 

Společným jmenovatelem všech rituálů na celé Zemi je vidět to světlo na konci tunelu.

Děkuji za rozhovor!