blog

Musí nás změna bolet

Je nutné snášet utrpení ve vztahu s druhými? Má to větší hodnotu, když to bolí? A prosím pěkně nehovoříme tu o břišních svalech, které nás pálí druhý den po cvičení. Nebo o tom, že si dám musli tyčinku místo věnečku. 😊 Mluvíme o skutečné vnitřní bolesti a trápení, které většina z nás někdy zažila v rodině, ve škole, v partnerství či v zaměstnání.

INELIA BENZ

autorka našich knížek (Rozhovor s andělem a Jsi Čaroděj/ka?) často hovoří o tom, že abychom v životě rostli a učili se, nepotřebujeme bolest. Je takovou „anti-pain“ propagátorkou.

My jsme ale vyrůstali v prostředí, kde byla bolest velmi oceňována. Ostatně křesťanská kultura, ve které žije, je plná hříchu, bolesti a trestu. I dnes žijeme ve společnosti, kde se cení přetížení, stres, extrémní pracovní tempo … vlastně bolest, vyhoření a utrpení.

Jak to tedy je? Musí nás něco „bolet“, abychom se posunuli, něco změnili, něčeho dosáhli?

Inelia tvrdí, že NE.

PROČ? Kde se bere její jistota?

V mnoha rozhovorech Inelia zmiňuje, že jako duše poprvé inkarnovaná na této planetě má možnost vidět staré hry z odstupu. (Podrobně o svém vtělení hovoří v knize Rozhovor s andělem.)

“V posledních několika tisíci letech byla dualita světla/temnoty zkušeností, kterou jsme sem (na Zemi) přišli zažít. Ale nyní vstupujeme do nového paradigmatu a všechna tato dualita světla/temnoty, která je stále ve světě, už není tím, co máme prožívat. Kdyby tomu tak bylo, nepodporovali bychom se a nesdíleli společně s druhými informace o posílení (oblíbený termín „empowerment“).

Bolest nikdy nikoho nic nenaučila, je to jednoduše červený hadr, který ukazuje, že je něco špatně. Nesmírná krutost, kterou mnoho bytostí světla zažilo na této planetě z rukou druhých, není o karmickém dluhu nebo výukových lekcích. Je to o snaze snížit jejich vibraci.“

JE UTRPENÍ DOBRÝM UČITELEM?

„NE“, říká Inelia. „Cokoli, co snižuje naši vibraci, je jednoduše zde, aby snížilo naši vibraci. Copak si nemyslíte, že všechny ty věci, které jste se naučili skrze bolest, byste se naučili mnohem rychleji skrze lásku a soucítění?

Jinými slovy: Kdybyste chtěli něco naučit dítě, jak byste to přirozeně dělali – s láskou a soucítěním, nebo se zraňováním? Nechme za sebou naši „bolest – učitelku” a pohněme se vpřed s těmi, se kterými rezonujeme na naší nejvyšší vibraci. Láska je přirozená a nejrychlejší cesta učení.”
A CO NA TO TEREZIE DUBINOVÁ?

Autorka knihy Kořeny ženské spirituality dodává: „Podle mě je to úplná revoluce – a právě že nám to rozbíjí staletý stereotyp. Vnímali jsme dříve bolest jako učitelku, dávalo to tak aspoň nějaký smysl naší bolesti, našim tragickým životům.

Problém je, že tím ji udržujeme v našem poli. A ten smysl jí přisuzujeme zpětně až my, abychom se nezbláznili, že prostě smysl nemá.

Takže je to opravdu sebezáchovný mechanismus. Jenomže už je přežitý v novém paradigmatu. Ve starém ať si to lidi dál užívají, ale v novém to jde jinak. A to je potřeba pochopit a nastavit se tak – tedy samozřejmě dobrovolně, kdo chce… 😊

Mám klienty, kteří to krásně ukazují. Přijdou s tím, jak už nemůžou, jak pořád po nich systém jede, jsou vyšťavený, někdo je okradl atd. Jakmile je postavím na lísteček (otočený, aby neviděli, co je na něm napsáno) “Dravci – zloději energie”, z většiny vypadne, že to potřebují…

Jen včera moje kamarádka a žena vědomá řekla, že to nepotřebuje, a když, tak jenom k pláči. Takže ta aspoň odhalila, že je to nějaký starý program “život je utrpení” – táhli jsme na to i karty a vyšla Moira, to je tíha osudu, smutek ze života.”

Monika

				

Kde koupit knihy?

blog